Pětidenní závody Česká Kanada konající se ve stejnojmenné oblasti v Jižních Čechách dostály svému jménu. V rozlehlých lesích plných borůvek jsme v polovině srpna pocítili zimu.
Závody ve středu zahájila krátká trať. Terény v této oblasti jsou charakteristické lesními rybníčky, potoky, les přehledný s výraznými kamennými balvany a pod nohama mech, co víc si můžeme přát? Ve čtvrtek pro nás byla připravena klasická trať v okolí Starého Města pod Landštejnem, mapa byla pojmenovaná podle vrchu Uhliště (702 m.n.m.) se stožárem na vrcholu. Závodníci tak byli postaveni před někdy nelehkou volbu mezi náročnějším mapováním a pár výškovými metry navíc – pro mě to znamenalo, že jsem se výhledem pokochala hned dvakrát. Jak to tak bývá, každým dalším dnem sil ubývalo, čemuž ranní teploty blížící se bodu mrazu zrovna nepomohly. Za zmínku stojí očekávané MS v pivních štafetách, které v několika kolech prověřilo běhací a především sací schopnosti tříčlenných družstev. Akce naplánovaná na sobotní odpoledne byla velmi divácky atraktivní a třeba zde bude mít v příštích letech své reprezentanty i náš hostivický oddíl. Na nedělní zkrácené trati proběhlo konečné zúčtování – běželo se na hendikep. V lese bylo oproti předchozím dnům více skalek a kamenů, což vyžadovalo větší soustředění se a bohužel často vedlo k unáhleným závěrům a zbytečným chybám. Nakonec se umoudřilo i počasí a dovolilo nám se po posledním závodě svlažit v rybníku Zvůle. Byly to krásné dny a těšíme se zase za rok!
Erika
