Poprvé jsme měli letos možnost se zúčastnit soustředění středočeských výběrů a jelikož toto bude snad zajímavé počteníčko i pro ty, kdo tam (ještě) nebyli, zkusím to vzít poněkud zeširoka. Akci organizovala hlavně Dobříš s Kamenicí za přispění dalších oddílů. Těm patří velký dík!
Co by byla za komoušů lepší dovolená, to byl minulý víkend poněkud spartánský standard v chatkovém a karavanovém kempu na Nové Živohošti. Na první pohled byl člověk ostražitý, leč po čase nás neminulo několik příjemných překvapení. Postarší ubytovací pokoje sice nehýřily místem, ani modernou, zato tam bylo útulně vytopeno. Místní hospoda byla příjemná a pro naši akci velmi vhodná. Korunu všemu pak nasadil kuchař, jež se skrovnými prostředky hospodařil nadmíru chutně a hlavně pro objemné strávníky mého typu automaticky bral do ruky velký talíř, jež poctivě zaplnil. Tedy rozhodně jsme nestrádali.
My jsme měli ten luxus, že naše výprava čítala dva trenéry na pět dětí, takže jsme se mohli všem věnovat naplno a nikdo nestál opodál. Úplně první trénink byl nočák, nočník či v našem podání nočníček. Obecně můžete namítnout k tréninkům, že měly jiné pořadí, než by člověk čekal, zkrátka začínat nočním orienťákem je dost obtížné. Ovšem na dveře klepal také přechod na letní čas, tedy bylo záhodno využít situace, kdy tma padala do kraje dříve. Na uvítanou jsme pro náš tým zvolili nejjednodušší trať. Orientace v noci je totiž nesmírně obtížná a důkladně prověří schopnosti každého sportovce. Kdo to zpočátku těžko zvládal, vrátil se zpět pro instrukce. Lenka pak dělala závěr výpravy přímo v lese.
Zopakujme si nyní dvě velké zásady pro noční orienťák, jež se ostatně hodí také ve dne v nepřehledném terénu:
- je nutná důsledná orientace mapy podle buzoly, směr se ztratí či polete v noci velmi snadno;
- je třeba se řídit podle zásadních orientačních bodů jako jsou velké cesty, louky, paseky, silné hustníky, velké terénní útvary atp. Pěšinu nebo průsek v noci člověk přehlédne raz, dva.
Byť měli naši dva borci narozeniny, večer byla jen skromná oslava a mladý lid padl do hajan poměrně brzy následován trenérstvím
Sobota byla ve znamení slepých map. Po snídani jsme měli s našimi dětmi asi hodinové školeníčko a připomínání, jak se orientovat a jak pracovat se slepou mapou. V lese jsme pak začali kombinovanou technikou, tedy trasou pro kategorii H12 (tu absolvovaly po celý víkend i naše holky). Jde v podstatě z většiny o azimuťák na slepé mapě, ale pro zmatení běžce byla v první části v bezprostředním okolí kontrol přeci jen mapa. V části druhé byl mezi kontrolami mapový koridor, samozřejmě nikoli v přímém směru. Tato část se ukázala jako nejtěžší. Já za nejtěžší považoval část třetí, což byl krátký skorelauf na vrstevnicové mapě.
Odpoledne jsem trénovali záchytné body, v řeči tréninkového plánu se to jmenovalo navigační plánky. Opět jsme měli k dispozici slepou mapu, tentokrát zcela slepou, a mohli jsme si v časovém limitu z mapy normální, kde byla zakreslená tatáž trasa, obkreslit záchytné body, podle nichž volíme postup. Bylo tedy nutné se na místě rozhodnout, kudy půjdu a podle toho si poznamenat, podle čeho se chci orientovat. Toto byl moc pěkný trénink, podle mého názoru jedna z těch nejzákladnějších věcí, které by se měl každý naučit. Proto se k tomuto typu tréninku letos pravděpodobně ještě vrátíme. Plánky namalované mládeží byly moc pěkné. Někdo to ke konci již bral více schématicky, než by se mělo, nicméně celkový závěr byl optimistický.
Dlužno dodat, že den se vyloupl do plného jara. Ani se mi nechtělo dělat „chytače“ na jedné z kontrol. Možná jsem měl raději být na startu. Start byl totiž na takové pěkné lesní louce zalité sluncem. Ještě tak nějaký chlazený mok… Inu, snad jindy. Na počasí jsme měli velkou kliku celý víkend, možná to byla úplná kliková hřídel.
Den ještě nekončí, takže zatímco já jsem šel sbírat kontroly, Lenka dohlédla na naše svěřence při místním supersprintu. Ten byl postaven jako klasický závod a prostorách kempu. Zařízení to je hodně veliké a chatek různé velikosti a tvarů tu je naseto dost. Krátký sprint neodpouští orientační chyby, není je totiž možné nikde „doběhnout“. U dobrých běžců někdy malá chyba v lese nemusí znamenat mnoho, protože to pak doženou během. To tady moc nešlo, jelikož časy kolem 10-15 minut k tomu zkrátka nedávají prostor. Náš tým získal zlato, bronz a bramboru. Další dvě slečny pak následovaly v důstojných pozicích na výsledkové listině.
Pohled na hodinky říká, že je čas večeře a že mládež má v nohou za tem den kolem 20 km. To ale ještě není konec. Po večeři byl diktát. Milí rodiče, doufám, že oceňujete, jak myslíme všichni na blaho vašich dětí a na to , aby ani o víkendu nebyla škola zapomenuta. Budiž jen na okraj doplněno, že šlo o diktát piktogramový.
Asi tušíte, že noční párty byla slabší, než možná leckdo plánoval.
Na nedělní okruhy jsme vyrazili autobusem na Voskovku. Okruhy jsou, jak sám název napovídá, velmi krátké tratě, přičemž člověk se vydá postupně na více z nich. K dispozici byly celkem 4 a vzhledem k únavě ne všichni absolvovali každý z nich. Okruhy měly prověřit rychlou schopnost orientace za pohybu a měřit při tom čas. Na naší mládeži byl hodně vidět proces učení, tedy další okruhy absolvovali většinou lépe a rychleji.
Hurá zpět na oběd, kde si hodně lidí (včetně mě) přidávalo pěkné kuřecí řízky, kuchař prostě zase nezklamal. A pak se jen nasoukat do našeho oddílového minibusu a hurá domů. Program to byl skutečně velmi nabitý, dokonce došlo v jednom okamžiku k jeho zkrácení. Prostě žádné velké zdržování. Tak to má být.
Krom zkušeností, zážitků, nových kamarádů, bodů do našich soutěží si účastníci odvážejí titul DreamTeam, jímž se mohou honosit do dalšího velkého soustředění. Já, specialista na těžké a podivné tréninky, si odvážím ponaučení, že některé z nich jsem dělal přeci jen poněkud lehké. Můžete se tedy těšit na další pikantnosti.
Co si z akce vzít.
- Budeme pokračovat v nácviku orientace, aby tato základní schopnost přešla všem do krve. Na velikonoce na to máme připravený takový jednoduchý trénink, jež budeme opakovat a opakovat a opakovat…
- Velkým tématem pro nás zůstávají i nadále záchytné body, tedy volby postupu, jeho zapamatování podle záchytných bodů a směr odběhu k další kontrole.
- Účastníci akce mají teď hodně poctivě a čerstvě netrénováno za podrobného dohledu trenérů. Byla by velká škoda, pokud by tato energie přišla vniveč. Jinými slovy, je třeba průběžně chodit na orientační akce.
P-S. Ukázky map a více fotek najdete také na stránkách KAM: http://okkamenice.cz/stredoceska-zakovska-akademie/